Před budovou českého ministerstva zahraničí v Praze byla odhalena socha prezidenta Edvarda Beneše. Slavnosti se zúčastnil premiér Paroubek, řeč pronesl šéf Sněmovny Zaorálek. Ne každému se však socha zamlouvá. Sudetští Němci hovoří o provokaci z Prahy.

Socha Edvarda Beneše – Slavnostní odhalení sochy Edvarda Beneše v Praze. (16. května 2005) | foto: Luděk Peřina, MF DNES

Zřejmě nejostřeji vystoupil proti umístění sochy na pražském Loretánském náměstí šéf rakouského landsmanšaftu (SLÖ) Gerhard Zeihsel. Podle prohlášení SLÖ je pro něj nepochopitelné, že si to český národ nechá líbit.

Podle něj zaplatil Beneš za to, že prosadil "rasistické dekrety vedoucí k vyvlastnění majetku bez náhrady a vyhnání Němců a Maďarů z tehdejší ČSR", tím, že zaprodal tehdejší Československo do sovětské sféry vlivu.

"Český národ to stálo komunistické panování v letech 1948 až 1989. Za to vděčí Benešovi. Cožpak už na to čeští vrcholní politici zapomněli?" prohlásil Zeihsel v narážce na to, že odhalení sochy se účastní čelní čeští politici.

Předseda Sněmovny Zaorálek v projevu ostrou kritiku odmítl. Připomněl, že Beneš stál u zrodu demokratického Československa a byl na straně těch, kteří se postavili proti nacismu. Útok na Beneše je tak trochu útok na Tomáše Garrigua Masaryka i na principy, na kterých oba zakládali samostatnou republiku, řekl šéf dolní komory.

Proti soše se vyjadřovali i řečníci na víkendových Sudetoněmeckých dnech v Augsburgu. "Měl by si dobře rozmyslet, zda se v pondělí zúčastní odhalení sochy Beneše," vzkázal premiéru Paroubkovi bavorský ministerský předseda Edmund Stoiber, který je tradičním hostem sjezdů landsmanšaftu.

Své rozhořčení nad sochou vyjádřil o víkendu i šéf landsmanšaftu Bernd Posselt. "My se provokovat nenecháme. Dělat politiku symbolů je kontraproduktivní," řekl. Ve své řeči také označil poválečný odsun Němců z Československa za chladnokrevně provedenou etnickou čistku. – více zde

Socha československého prezidenta Edvarda Beneše bude stát na Loretánském náměstí v Praze před budovou ministerstva zahraničí. Právě toto ministerstvo Beneš dlouhá léta řídil, než se stal nástupcem T. G. Masaryka ve funkci prezidenta.

Benešův pomník vznikl odlitím originálu sochy, která původně v letech 1948 až 1951 stála v Panteonu Národního muzea, uvedla agentura ČTK. Sochu tehdy nechali odstranit komunisté. Pro umístění sochy před Černínský palác se vyslovila například i sdružení legionářů, zahraničních letců či bojovníků za svobodu.

Na rozdíl od svého předchůdce v čele státu T.G. Masaryka nemá Edvard Beneš v České republice mnoho soch. K jedněm z mála patří pomník v Aši, který byl před tehdejším gymnáziem odhalen už v roce 1947. Po únoru 1948 ale skončil zasypaný v jámě a na místo se vrátil až v září 1995.

Proti znovuodhalení sochy protestovali někteří představitelé sudetských Němců. Pobouřené reakce v Německu a Rakousku pak před rokem vyvolalo i odhalení Benešovy busty a pamětní desky v českokrumlovském hotelu Růže.

Obvinění z provokace si Česko od sudetoněmeckých krajanských sdružení vysloužilo už v minulosti za to, že schválilo zákon oceňující zásluhy Edvarda Beneše. – podrobnosti zde